Červenec 2009

Nikdo

12. července 2009 v 22:01 | Jull |  FROM THE INSIDE
Chci plakat, obejmeš mě?

Chci se rozbrečet a být utěšovaná, je to zlý?

Jsem špatná? Jsem špatná, že chci něco nemožného? Opravdovou péči. Nikdo se nezajímá doopravdy, nikdo nemiluje nezištně. Nikdo, nikdo. Ani milenec, dokonce ani Matka.

Chceme výhody lásky pro sebe, ne pro druhé. Je to špína ve vás, je to špína ve mě a závaží, které ze sebe rvu, jakmile se ozve hlubokým tlakem v plicíh. Přesto zůstává pevně ukotvené ostrými hroty a po křiku a pláči zůstávají jenom jizvy, další jizvy.

Nedokážu tě obejmout a přitom myslet na to, jak jsi objímán. Jen se utápět ve vlastním teple. Ve vlastní radosti, vlastní existenci.

Jsme na sami na sobě tak závislí, tak fascinovaní sebou.

Já umírám touhou existovat pro někoho. Být, cítit něčí pocity jako vlastní. Ale zas jen pro svoje štěstí?

Tak obejmeš mě? Doopravdy MĚ ?

Listopad

5. července 2009 v 10:21 | Jull |  Odpad
Někdy v listopadu
když jsme už všichni jneom doufali
v troskách hořícího domu.
Jenom blázen chce jít domů,
když všude jenom mrtvý zbytky zůstaly.
Upřistřed promrzlýho sadu.
Doufali.
Že se nevrátíš.

Morální úniky.
Časovaný útoky.
Máme se pořád ještě navzájem?
Proč jsme se nikdy neměli
úplně normálně

Nevratně bledá, bloudí v ledu.
A je to jedno.
Daleko nedosáhnou.








Ano... bude to v odpadu.... :D

Gringo Playground

4. července 2009 v 20:28 | Jull