egverfv e

16. května 2010 v 16:43 | Jull |  FROM THE INSIDE
Zakrývajíce svou ubohost, líčím se do odstínu lidskosti.
Povrchní balík nízkých pudů. Na váš úkor. A záleží mi jenom na sobě, slyšíte? JENOM NA SOBĚ. Protože všechno jsem jenom já. Můj názor, můj pohled. JÁ. Nikdy nebudu nikým jiným.
Nízká, špinavá, mrtvá, moc líná na existenci, plačící v koutě s rukama svázanýma vlastní debilitou a slzy, slzy, slzy sebelítosti, zoufalství z té sebelítosti a vy jste mě ještě nezačali nenávidět. Jak dlouho budu skrývat svojí podřadnost? Jak dlouho budu vnucovat sama sobě, že jsem hodná toho, aby mě někdo miloval, aby na mě někomu záleželo? Jsem jenom sliz v udržovaném obalu, mix sexu a nemoci, šílenství a předstírání a lží, lží před sebou samotnou.
A někdo mě snad miloval, někdo se snad chytil naleštěné slupky, někdo uvěřil, že skutečně jsem něco s vlastní osobností. Ta představa mě nutí ke smíchu a zároveň k pláči a před očima se mi míhají obrazy otevřených křičících úst za mřížemi olepenými hořce chutnajícím dehtem, nevím proč, to je můj vnitřek. Nedotýkat se, mám zuby s odkapávajícími slinami a velké krvavé oči zakalené hnisem, vůbec nejsou podobné těm venkovním. Roztomilá je, ona je tak roztomilá.
Chce se mi nazvracet na vlastní obličej, přibít si ruce ke kříži a křičet, křičet, křičet.
Mám se omlouvat, když nevím, co je pocit viny? Jak může ubohost cítit nadřazenost? Jak můžou mlčící ústa nadávat. Jak to, že vůbec ještě žiju sama se sebou? Kdo v tom zvířeti mě drží. Egoismus proti špinavosti.
Krev se rozprskla po stěně kobky, ani v té bolesti není únik, mříže se nerozestoupí. Až to budete číst, povzdechněte si, jak mladá je a jak si zničila život vlastní blbostí, jak jí nikdo nepomůže, protože nechce, protože si neumí nechat pomoct, sama sobě neumí pomoct. Chce utíkat daleko ve vyčerpání padnout na zem, vybrečet všechny svoje hrůzy ven, rozervat si tím křikem plíce, ruce odřít o beton do krve a pak zůstat ležet čistá. Kdo odpustí hříchy, když není boha, kdo mě donutí uvědomit si, že ubližuju sobě i vám: jediné co můžu ej dívat se na ta slova a pokoušet se je cítit.
Pomoz mi. Pomoz mi. Já za to nestojím. 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 David David | 16. května 2010 v 20:25 | Reagovat

že ti záleží jenom na sobě, je v celku přirozené, ostatní lidi můžou bejt někdy i zajímaví, ale primárně se člověk prostě zajímá o sobě (a kdo tvrdí že ne, je odpornej, slizkej, jidášskej, pokryteckej pablb). Víš kolika lidem záleželo na Charlesovi Mansonovi? I když byl ve vězení dostával zamilovaný dopisy a zrovna on byl ten případ, kterej si myslím byl ten poslední hoden lásky. Vůbec tě neznám, ale z toho mála jsem si jistej, že Ty máš svou vlastní osobnost navíc nějakou kopií bych neztrácel čas. Omluvy jsou k ničemu..a víc asi nevim

2 Jull Jull | Web | 16. května 2010 v 21:11 | Reagovat

Paradoxní je, že mě znáš víc, než většina lidí. Protože mě znáš tak nějak zevnitř. Jenom.

Na vysvětlení: Když jsem to psala, bylo mi poměrně dost špatně. Teď mi to tak tragický nepřipadá. Na druhou stranu, pořád přetrvává vědomí, že ten lepší stav je jenom obal toho prohnilýho uvnitř, co skrývám i sama před sebou. Ráda bych se někdy dobrala k logickýmu vysvětlení tohohle všeho.

3 Bonzey Bonzey | 17. května 2010 v 11:43 | Reagovat

Vzít odvahu a najít sama sebe. Doopravdy přijmout a vidět vlastní chyby je opravdu moc těžke. Sami je nechceme vidět. Ale jestli tě to potěší, většina lidí je před sebou vesele skrýva nadosmrti. Ale jak jinak chceš poznat sama sebe? Je to zvláštní, podle mě se často stáva, že některé lidi zná někdo lépe než oni sami sebe. Právě protože oni zarputile přehlíží svoje chyby. Možná je to tak lepší, ale lhát si nadosmrti? Kdo ví. Všichni lidi sou špatní, jenom většina si to neuvedomuje. Ty očividně ano, tak se s tím asi musís vypořádat, nebo na tebe platí lhaní sama sobě?

4 Jull Jull | Web | 17. května 2010 v 18:14 | Reagovat

No, většinou na mě platí, když se nechci zbláznit.

5 David David | 17. května 2010 v 21:07 | Reagovat

Já to chápu, protože jsem takhle ještě nedávno přemýšlel skoro každej den..ale něco se přeplo..všude kolem je samej odpad, tak proč se trápit ještě sám sebou. A najednou je to fajn, přijmout to všechno ať je to jaký chce. Najednou to není tak šedivý, recept nemám. A navíc podobný napsaný věci, platí většinou jenom při psaní nebo chvilku bezprostředně po napsání, znám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama