Probuzení

14. května 2010 v 15:19 | Jull |  FROM THE INSIDE
Šum desítek kol na mokrém asfaltu. Do škvírek otevíraných očí proniká světlo a chlad. Jako první se dotýká vlhké oční bulvy, pak vtéká do nosu, slzným kanálkem, vytéká ze rtů a kapky deště... kapky...deště. Na okně se tříští náhlé a náhle nepříjemné vědomí existence.
Zvedající se tělo nechápe, proč, stejně jako pomačkaná kůže neví, proč se na nahých pažích vypíná do hrubých vrcholků, nikdo neví, proč se zevnitř žaludku na stěny usazuje černý prášek, tvoří mazlavé hleny a jako kyselina se prožírá ven. K plicím, kostem.
Látka noční košile se v nesmyslném chvilkovém aktu bujaré erotiky otírá o zimou ztvrdlé bradavky. Nahá chodidla se pevně semkla s kobercem. Včerejší špína se lepí na dnešní uvítání do tmy. Kroky, stejně jako všechno ostatní, nemají žádnou příchuť.
Proč, když byt je prázdný? Auta projíždějí. Život plyne. Všechno je v pořádku.
Potutelný zvuk zapínané podprsenky kope do žaludku. Okno pláče hektolitry svých slz, oslnivé, mrtvé světlo zažívá povrch těla jako had myš. Vcelku. Klaustrofobie.
Zrcadlo v koupelně skřípe, zaschlé kapky zubní pasty vřískají do obličeje. Lednice jemně vrčí, varná konvice vydává zvuk, který odsuzuje k nepříjemnostem.
Nic z toho nemá žádný důvod. Všechno je dobrý, všechno je správně.
-Není co není jak není proč není kam
není s kým není o čem každý je v sobě sám
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu-
Jarek Nohavica

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama